Jeleni

To nevěstí nic dobrého,

když na náměstí

jeleni se pasou,

říká si starosta

Tomáš Nevím

a mne si oči

jimiž nevěřícně točí!

Jeleni však nelení

a dlouhým skokem

šup…

už na radnici sedí!

starosta sesazen

městu vládnou

parohatí chytráci…

kdopak z vás se nebojí

a zažene je do polí?

starosta klečí a prosí tě,

ty, kámo, pomoz mně!

Ale co mám dělat? Říkáš ty.

Starosta taky neví,

je to asi konec!

Ale v tom, hrdina, -man, rek,

je tu – Pelyněk!

Pelyněk se na ně bez bázně vrhne,

to bys nevěřil,

jaký mumraj se teď strhne,

jeleni skáčou jak šílení

okny, dveřmi, po zdi se škrábají.

Starosta za uchem se drbe,

co teď, zas,

ptá se tě…

Tak Pelyněk král –

vesele se smál!

Všude je ho plno

starosta Nevím Tomáš

nadarmo se bál

a ponožky Pelyňkovi pral!

Pelyněk První – král

Tomášovi na frak dal!

Nevím sám pak nevěděl

kde je,

kdo je

a komu to vše

už pověděl…